Tak se po dlouhé době zase dostávám ke psaní...někdy by byl i čas,ale zase chybí chut...Asi jste zvědaví,jak ž e je to vlastně dál??No,ani vlastně nevím,jestli je o čem psát...Není to ani jeden..nevyhrál to ani jeden...S Lukášem jsme se dohodli,že budem přátelé...nemám žádného kamaráda-chlapa...je to příjemná změna..
A proč?důvodů je víc...Hlavně nám vůbec celá situace nepřeje..Lukáš nemá pořádnou práci,teda je realitní makléř,ale dělá to teprve rok a zisky z toho nic moc..Já mám dvě děti a musím se postarat především o to,aby byly zabezpečené...I s bydlením je to složité,je taky jen v nájmu a je to u něj dost malinké....Jak se ale říká:,,dobří lidé se vejdou všude"A Petr?možná dostal lekci...kterou si už dávno zasloužil...Nikdy si Vy muži,nepřestante vážit ženy...je to cesta na konec...opravdu hodně na mě žárlí...nechápe a nechce pochopit,že jsme s Lukášem zůstali jen kamarádi....Podezírá mě,nevěří mi...a víte co?Je mi to fuk..
Některé věci se zlepšily,například jsem od něj dostala k vánocům dárky,to nebývalo,jiné věci zůstaly stejné...Pořád zastává názor,že jsem líná,že nic nedělám,že trávím celé dny na netu a ted nově i to,že týrám děti hlady a že je nezvládám.Vařím téměř každý den.Opravdu výjmečně ne..Ale je to špatně..pán by si asi představoval nejmín tříchodové meny,na každý chod.To má ale smůlu...Jsou dny,kdy si to strašně zabírám,jsem z toho neštastná,vadí mi to,vře to ve mně a jsou dny,kdy to vůbec nevnímám..jako bych byla v nějaké agonii..Jedno vím jistě.Pokud budu mít příležitost a možnost odejít od něj,udělám to.Chtěla bych zůstat ale někde tady,v okolí.Nechci mu brát děti,je to jejich otec a má na ně stejné právo jako já.Nechci mu ho upírat.Chci,aby se podílel na výchově i když mě to teda v určitém ohledu i děsí...Nechci,aby Kami musela měnit školku a kamarádky,na které je zvyklá..hodně na nich lpí...i já už tady mám zázemí,pár velmi dobrých kamarádek...Nevím,co mi osud ještě nachystá...Mám nějaké sny a z a nimi bych chtěla jít....třeba to jednou vyjde,třeba s e jednou zadaří..
Lukáš mi řekl,že mě Petr hrozně zkazil..že udělal normu z něčeho,kde by vůbec taková norma být neměla..
Asi má pravdu.Přece není normální,aby v rámci jedné rodiny měli partneři oddělené pokoje,lože i stoly,aby měl každý svůj pc a svojí televizi...Rodina má především držet pohromadě...Aby si jeden mohl kdykoliv kamkoliv odjet a druhý musel pomalu posílat okolkovanou žádost,jestli smí do vesnice do obchodu??Aby ten co vydělává,neustále vyčítal tomu,co ne,že ,,všechno platí"a tak ten druhý musí držet hubu a krok.Aby ten,co vydělává kupoval jídlo pro sebe a schovával si ho...,Já mám 4500 mateřské,snažím se přivydělat různě,prodávala jsem mléko,maso z králíků,odchovy..atd..není to tak,že bych seděla nečinně na zadku...
I proto se ted rozhoduji,že prodám Růženku(krávu).Je mi jí strašně líto,protože moc dobře vím,že už takovou mít nebudu..Je hrozně hodná,mírná,bezrohá..dva roky jsem ji dojila ručně,loni odchovala několik telat svým mlékem,zachránila několik životů svým mlezivem..rodí sama a pokaždé měla zatím jalovičku :-)Je mi jí líto a moc,ale kráva dá taky hodně práce a na to musí být dva,A Petr,ten mi okolo zvířat s ničím nepomáhá.Udělá si svoje a jde dom.Nikdy jí nevykydá,dojil jí párkrát,spočítala bych to na prstech jedné ruky za celou dobu,vodu,která se musí pracně vozit v bečkách mi nenachystal nikdy,natož slámu,aby třeba přinesl..Akorát držkuje,že nedělám denně tvarohy,že jsem vyměnovala mléko,za hotové výrobky a nedělala je sama..Ale není v mých silách starat se o krávu,králíky,slepice,kozy,dvě děti,psy,kočky a ještě denně zpracovávat 24l mléka...prostě není a nestydím se za to..mám kamarádky taky ze statku a zpracovávají mléko třeba,ale zase k těm zvířatům vůbec nechodí..nedojí,nekydají,prostě se strarají jen o to zpracování mléka..já bych měla dělat vše?? ani ty děti s e mu hlídat nechce..je otrávený z toho,ž eje musí pohlídat,zatímco já jdu poklidit ty zvířata...jak kdybych si šla někam do solárka...:-/Když by s náma alespon bydlela má mamka..ale nebydlí,je daleko...Prodám jí a budu mít více času na děti...koupím si zavařovací hrnec a naučím se vyrábět sýry a tvaroh z mléka kozího..a nebude ho takové množství...takový je můj plán...
někde v pozadí je ale hořkost z toho,že kdyby byl jen trochu Petr jiný,mohla bych si Růženku ponechat..
Učím se ted péct chleba...chytlo mě to...dělám kváskový...je to taková moje terapie..i když přiznám se,poslední dobou jsem ze všeho tak otrávená a unavená že i k tomu chlebu se musím přemáhat...
V březnu a dubnu s e už moc těším na kůzlátka..moje první,od AN koz:-)Tobík dostal větší postel a já dětskou postýlku rozebrala a uklidila.Chystám se jí odvézt do azylového domu,je už dost postarší,ale snad ještě někomu poslouží...Já už jí nejspíš potřebovat nebudu:-(Né proto,že bych nechtěla,ale proto,jak to je:-(
Závidím všem ženám,se kterými jejich muži chtějí děti.Já to nedokázala.Nedokázala jsem ani to,aby si mě někdo někdy vzal..Nedokázala jsem někomu na to být dost dobrá...Beru to jako svojí životní prohru...
Doufám,že ten letošní rok bude ve všem lepší,než ten lonský...a to samé přeju i ostatním.Posílám pár foteček
 |
| s mojí nejmilejší.... |
 |
| Pomocnice |
 |
| Už se smaží |
|
 |
| Věčně s dobrou náladou:-) |
 |
| Chlebové začátky |
 |
| Ve školce na besídce |
 |
| Zabíjeli jsme kohouty |
 |
| spolu |
 |
| šklebík |
 |
| vánoce 2013 |
 |
| špízy |
 |
| líbance,jak říká Kami |
 |
| domácí masová pomazánka z našeho pašíka,na domácím kváskovém chlebu |
 |
| začíná se dařit :-) |
 |
| poslední a konečně fakt bochník |
 |
| střídka |
 |
| zapečená zelenina |
 |
| rohlíčky |
 |
| já a můj nejoblíbenější člen kapely Čechomor,splnila jsem si sen a navštivila jejich koncert,bylo to úžasné!! |
Netrap se, není to životní prohra, to, že si tě nikdo nevzal, nic neznamená. Takových je...Děti povyrostou, zima odejde, třeba pak budeš věci vidět jinak. Všechno v životě má své pro a proti a my už to tak v rodině máme, že nám osud nic nedá zadarmo. Ba právě naopak, to maličko, co máme, nás stojí mnoho a mnoho sil. Řekla bych, že výsledek je skoro vždy neúměrný námaze vynaložené k jeho získání...Ale na druhé straně jsou i lidé na tom mnohem hůř než my. Máme skvělé zdravé děti - to samo o sobě je veliký dar. Umíme držet spolu vždy, když o něco jde. A to je docela hodně. Mít sny je krásné, člověka to v těžkých chvílích drží nad vodou. Jen málokdy a málokomu se však podaří si je bezezbytku splnit...Včera mluvila v televizi Stela Zázvorková a říkala, že člověk může být talentovaný, houževnatý, pracovitý, odpovědný. Ale když mu chybí aspoň trochu štěstí, je to celé na nic. Nám to štěstí chybí často - aspoň se mi zdá. Kde se bere takové štěstí, čím si ho člověk zaslouží? Nevím...Kdybych věděla, hned bych se snažila ho získat pro nás všechny. Na sobě jasně vidím, že když se konečně trochu vyhrabu z těch nejhorších trablů a začíná to vypadat nadějně, vždycky dojde nějaká další naprosto nečekaná rána....Tak tedy: mnoho štěstí! :)
OdpovědětVymazat