Ve zkratce

Událo se toho poslední dobou tolik,že nevím,čím začít...Taky nějak chybí čas i energie psát..,ale to napravím...stávkuje mi telefon a nejdou mi stahovat fotky do pc...:-((a to mě štve-hodně...Budu muset opět reklamovat a opět bude můj telefon měsíc pryč:-/Nechce se mi do toho...Dovolená bez tatky se zvrtla a dovolenou vůbec nebyla..byly to galeje...Budu vzpomínat hodně dlouho a dokonce mám doma i věčnou památku:-)Pokazilo se všechno,co se pokazit mohlo...Rodily krávy,ale špatně,bylo zima,pokazila se motorová pila,pokazila se elektřina,pokazilo se auto...a já si sáhla na dno...už nechci nikdy takový šílený týden zažít...moc děkuji mojí mamince,která tu se mnou byla a vše mi pomohla přestát.....
Takže mám ted na starost sirotečka telátko,které jsme vzali hrobníkovi z lopaty,hodinu ho rozdýchávali,ale povedlo se,nyní už se má čile k světu,už má i jméno-jalovička Jůlinka....
Stádo krav zchudlo o dvě..obě velmi špatné porody a nucená porážka:-((aspon,že dvě telátka jsme zachránili..,jedno zůstalo s matkou,druhé je Jůlinka..
Všechny kozy až na jednu poslední,před pár dny darovanou porodily...ve stáji je veselo..
Ovce i krávy už si užívají první pastvy a volnosti..je to skvělý pohled..KONEČNĚ
Růžence s e nalévá vemeno,je vidět,že se porod blíží..a já to prožívám snad víc,než porod vlastní:-)Po zkušenostech se špatnými polohami,se zdeformovaným telátkem, s roztrženou dělohou mám strach...jsem nervozní a modlím se,at je vše tak,jak má... Tak nám držte pěsti,at to Růža zvládně na jedničku...

Tobík stále nechodí,ale začal hodně napodobovat,umí pápá,paci paci,říct máma..a kššš:-)(když zaháním nějakou zvěř)hodně koumá a montuje,je vidět,že je to správný kluk:-)
Kamilka se s nelibostí vrátila do školky...nejhorší je pro ní ranní vstávání...začala trávit čas se svojí kamarádkou Luckou,je rozumná,ale někdy tvrdohlavá(to má asi po mně:-)

Na mé mini pidi zahrádce jsem zasadila cibuli a vysela hrášek,mrkev,červenou řepu a mangold...ještě si nechávám nějaké místěčko n a přísady-kedlubny,celer,papriky,rajčata..a zbytek šmitec,není místo...Rozrostla se mi sbírka orchidejí a jednu nádhernou kvetoucí,darovanou  tatkou jako satisfakci za prožité útrapy...dělá mi velkou radost a nemůžu se dočkat,až mi pokvetou i mé původní...stále jsem trošku na vážkách,jestli se o ně starám správně,ale řekla bych,že pokud rostou nové listy i vzdušné kořeny,tak snad ano...necháme se překvapit...Tak ráda bych přidala pár aktuálních obrázků...snad později...

Slaměná vdova

Tak jsem se stala slaměnou vdovou...Na týden...Muž odjel se svými přáteli na Sycílii...na sopku Etnu,Stromboli a Vulcano...A my osaměli....Ale rádi!:-)A ne na dlouho...zítra přijede moje mamka...máme spoustu plánů...jako třeba-jít na zmrzlinu,vařit si lahůdky,odpočívat,navštívit přátele....Hurá!:-)

Dnes jsem nafotila,jak to tu vypadá 3dubna...Musel přijet ze vsi Maniták,aby nás spojil se světem...Cesta byla totálně zafoukaná a neprůjezdná...Prasata jsou celý den zalezlí ve stodole,ve slámě...Nikomu se nechce ven...ani mě ne...Líhnou se kuřátka,zítra je musím ubytovat...Růženka finišuje s březostí,těším se na telátko,doufám,že bude vše v pohodě...Ptáci,co přiletěli jsou nevím kde...Seno dochází,přišla na řadu senáž...A dřevo mizí v kotli jako v bezedné jámě....

Přede dveřmi...

Nažrat a zalézt!

Zima na farmě

Soused se ani nedostal s lakatošem do lesa..

Maniták si prokousává cestu...

Cesta k nám

tohle je naše domácí slanina...je opravdu výborná,poctivá...to se nedá s tím,co je v obchodech srovnat...

Přesně před rokem

Přesně před rokem touto dobou jsem přemýšlela,zda jet do porodnice,nebo,jestli to ještě vydržím....O pár hodin později jsem jela..Sanitkou...Kterou jsem si sama zavolala....Ještě před tím jsem psala sms muži,at přijde domů,že potřebuju proštouchnout...(Sperma prý uolnuje porodní cesty)..A sms omylem poslala sousedce..(nevím,co si myslela...):-)Na porodním sále jsem natrefila na docela nepříjemnou porodní asistentku,která se evidentně těšila na klidnou službu v  malé okresní nemocnici..a já jí překazila plány...Moc si mě nevšímala...Svačila.Plkala s kamarádkou....já žadonila o epidurál...Marně...V celé nemocnici j e prý jediný anesteziolog a co kdyby se něco přihodilo...Prý až ráno....v sedm...V sedm se měnily směny...Naštěstí...Přišla porodní asistentka,která občas zaskakovala u mého dr. a znala mě...Byla milá,vstřícná....Pravila,že si mě napolohuje a že to budu mít brzy za sebou...Měla pravdu...V 7.48.vykoukl na svět můj synáček!Tobiášek!!Na celý porodní sál jsem vykřikovala ž e už mě tam nikdy nikdo neuvidí...Že to bylo NAPOSLED...Když mě lékařka zašívala poprosila jsem ji,at mě zašije víc:-)že já už rodit nebudu..Rok utekl jako voda...Můj chlapeček mě tak nesmírně obohatil!...Neustále mě vystavuje nejrůznějším zkouškám a já jsem za to vděčná...Učí mě trpělivosti...Učí mě chodit dříve spát...Učí mě všímat si maličkostí..Učí mě dívat se na svět dětskýma očima...Učí mě milovat...Učí mě koordinovat...Učí mě radovat se z všedních dní...Učí mě žít....
Všechno nejlepší zlatíčko:-*:-*A víte co?Já bych si to klidně střihla do třetice!!:-)