pondělí 11. listopadu 2013

ROZPOLCENOST

Po delší době,zase píšu...a píšu hlavně proto,abych si ulevila,aby se mi dostalo(třeba)nějakého odlišného názoru...Před nějakým časem jsem si podala inzerát,že hledám zázemí,střechu nad hlavou,pro sebe a své dvě děti,zvířata..Napsala jsem,že bych chtěla začít někde jinde,nějak jinak..líp...Inzerát jsem si podala na základě věcí,které se u nás odehrály,byla jsem velmi zklamaná,ublížená,naštvaná..Šlo o to,že mi Petr lhal a zatáhnul do té lži i lidi okolo mě(kamarádku,sousedy)...Na něčem jsme se domluvili a on si to za mými zády udělal stejně po svém,bez ohledu na mě...Bylo vyřčeno hodně zlého,oboustranně..a já pocítila,že takhle už to dál nejde a že takhle žít nechci...
Na inzerát se mi ozvalo celkem dost lidí...převážně mužů,jak jinak...Většina z nich ale chtěla vztah o který jsem já nestála..Moc dobře jsem totiž věděla,že se potřebuju nejdřív vzpamatovat...založila jsem si nový mail,aby na to Petr nepřišel..věděla,jsem,že kdyby někde našel můj mail,na takovém inzerátu,vyhodí mě..Byly i chvíle,kdy jsem na ten mail třeba 14dní nešla..po nějaké takové době jsem mail zase navštívila..a opět probrala odpovědi..Mezi nimi byla i jedna,která mě oslovila...Domluvila jsem si s oním mužem schůzku,kde bychom s e vzájemně poznali a domluvili se co a jak dál.Nabízel mi bydlení.Skromné,ale bydlení,navíc se zvířaty..To mě dost nalákalo..
Schůzka proběhla ve Zlíně,na neutrálním území,po tajnu..(aby Petr nevěděl)...Docela se mi líbil.Hlavně jsem  poznala,že je to opravdu slušný člověk a že jeho záměry jsou čisté(ne,jako u spousty jiných)...Chtěl mi doopravdy pomoct..
Začali jsme si psát...začali jsem se scházet...začali jsme si rozumět,poznávat se....Po velmi dlouhé době jsem zase na vlastní kůži pocítila,jaké to je,když mi někdo dává najevo lásku...když mě někdo jen tak,za nic obejme,když na mě někomu záleží a dává mi to najevo...Líbí se mi to...samozřejmě... Dělám ted přesně to,co jsem vždycky odsuzovala,nenáviděla...jsem nevěrná.Mám dva muže najednou....A neumím se rozhodnout ani pro jednoho z nich...nevím,jak situaci řešit,abych si (a ostatním)ještě víc neublížila...
Petr na to samozřejmě přišel...možná jsem i chtěla,aby ano...začal vyvádět,dělat scény..vyhrožovat...soudem,že mi sebere děti,vyhazovat mě(to dělá ale pořád,celou dobu,co jsme spolu..)
popraly jsme se,zamknul mě venku,jen tak v pyžamu..stepovala jsem tam v noci hodinu a půl....ukradnul mi mobil...zjistil si na něj číslo...vyhrožuje i jemu...sešli se...měla to být přátelská návštěva..Lukáš to udělal pro mě..Ví totiž,ž e přesto přese všechno,co mi Petr udělal,ho mám stále ráda...mrzí ho to...mě taky...Myslel,že když se setkají,něco Petra postrčí a začne si mě vážit...začne s e třeba chovat líp...né tak docela...Návštěva hospody a pak u nás dopadla úplně jinak..než jsme všichni mysleli....Petr mě chtěl stěhovat,uprostřed noci...já šla s Lukášem ke kozám(moje útočiště,kde nejčastěji relaxuji..)byli jsme tam chviličku,povídali,co bylo..a přiletěl jak hurikán Petr,že mě stěhuje..a fakt,některé věci už byli venku...Nedala jsem se(zpětně toho lituji)a věci odnesla z a pomoci Lukáše zpět..uvařila heřmánkový čaj..povídali jsme...Přiletěl Petr,že ho rušíme..zavřeli jsme se s čajem v koupelně...povídali...přišel Petr,jeslti s e může přidat..svolila jsem..pili jsme..poprvé v životě jsem se opila..tak,že mi bylo špatně...hodně špatně..byla jsme už z celé té situace zoufalá...Ráno jsem se probudila na gauči a pode mnou na zemi Lukáš..Petr v pokojíčku u dětí,tak,aby nás hlídal :-)
Nevyřešilo se nic....Petr odjel na fušku a my spolu ještě nějaký čas byli....poprvé v životě se o mě někdo staral..pohlídal děti,umyl mi nádobí...pak znovu hlídal,když jsem dojila Růženku...nechtělo se nám od sebe,ale musel jet....
Uběhl zase nějaký čas...a my se stále scházíme,píšeme..ted jsme byli spolu na kozí konferenci v Seči u Chrudimi....tajně...bylo to super...moc jsme si to užili...všechno platil on....já bych neměla kde na to vzít...Poznala jsem spoustu nových lidí....spřátelila se,otevřeli s e mi nové obzory,získala jsem nové kontakty a vědomosti...Petr by tam se mnou nikdy nejel...odsuzuje mojí zálibu..nevěří mi...že bych mohla něco dokázat..
Ted jsem doma...Petr chce,abych přerušila veškerý kontakt...Prý j e pro děti lepší,když rodiče zůstanou spolu i když se hádají...nemyslím si to...zrovna jsme s mamkou probíraly,že je Kami už trochu poznamenaná z toho...ž e jsou chvíle,kdy je neurotická :-((
Petr mě stále něčím přitahuje..jsou věci,kterými mi imponuje..asi to jeho charisma..které z něj opravdu vyzařuje...na druhou stranu praktcký život je s ním velmi obtížný,těžký....pro mě.....Nechce si mě vzít a nechce s e mnou už děti...
Lukáš takové charizma nemá,ale je to slušný člověk,má mě rád,udělal b y pro mě první poslední....Chce si mě vzít..bral b y mě okamžitě i s dětma a zvířatama...má podobné sny..vím,že by mě podporoval v tom,co chci...a já bych se snažila...
U Petra už nějak nemám motivaci..říkám si proč a a nač?stejně není nikdy s ničím spokojený,nic mi nepochválí...Vím,že Lukáš by spoustu věcí ocenil....mnohem víc...žije už dva roky sám...
Nějak už ani nemám energii..a to jsem se dřív tolik snažila,pro děti vymýšlela nejrůznější věci a akce..
Asi nedokážu Lukáše jen tak odstřihnout..nedokážu s ním přestat komunikovat a vědomí,že bych ho už neviděla je pro mě dost hrozné...Nabízela jsem Petrovi,že by mohl děti kdykoli vídat,je to přeci jen jednou jejich otec a má na ně právo stejně jako já...já sama nechci,aby o ně přišel,protože vím,že má děti rád a ony jeho...není s ním ale moc domluva..chce,abych se odstěhovala bez nich...to přece nemůžu nikdy udělat???!!!!Vyhrožuje mi soudy a kdoví čím..nabízel mi auto,když mu je nechám...To si vážně myslí,že bych vyměnila vlastní děti za auto??
Vím,ž e je ta situace těžká pro všechny......:-( A nevím jak dál.....pořád čekám,že přijde něco,co to definitivně rozhodne,rozsekne...a ono to nepřichází.....budu to muset udělat  já....:-/
Ale jak se mám rozhodnout?Nedopadne to s Lukášem stejně?není to jen nějaká přetvářka?Co mě čeká s Petrem,když s ním zůstanu?Asi nic moc dobrého...Jak mi napsala kamarádaka,nečekej,že když ti ted nadává do píčí,ti najednou začne říkat miláčku.....Má pravdu...Nikdo se nemění..ani já...nikdo svojí povahu v sobě dlouhodobě neutluče...ani já....
Vůbec nevím,co dělat..............................................................................................................
pořád v pohybu :-)

Moje ohnivá víla..:-)

A můj čertík :-)

Kozenky,moje relaxace

Hospodář

nové vlasy(moje)

když je zábava...

velká holka :-)

úterý 10. září 2013

pro všechny mé věrné,po dlouhé době

Jak se máme?Jednou nahoře,častěji dole:-)Jsme stále na statku..Děti odrůstají,práce pořád nad hlavu...Tatínek zlobí a i Kamilka se začíná projevovat:-)Tobík chodí,začíná mluvit,dělá skvělé grimasy,miluje zvířata,auta,traktor..Kamča si našla nejlepší kamarádku,se kterou se často navštěvují...ve školce už je v předškolácích,příští rok do školy!!!!toto uteklo,ani to snad pravda není,že byla taky miminko,uzlíček malinký..Prázdniny byli fajn,byli jsme poprvé v životě na dovolené!!na 4dny s mamkou a sestrama na Vysočině...byla to paráda!!Pořídila jsem si anglonubijské kozy a chci s e začít věnovat jejich chovu...Přemýšlím,co po mateřské...Chtěla bych prodávat produkty z mojí tvorby..,ale to s eještě přesně uvidí,co by to všechno bylo..nic jiného mě ani nenapadá...nic jiného ani neumím...zvířatům jsem zasvětila svůj život a ráda bych to tak měla i nadále..at se děje cokoliv,at budu kdekoliv...ony mne drží nad vodou...u zvířat relaxuji..Rozšířila jsem sbírku orchidejí,už jich mám asi deset...a stačí..potřebují dost času,který mi chybí..Snažím se nezbláznit a myslet pozitivně...našla jsem si na facebooku skupinu,která mě baví,poučuje,burcuje k vlastním činům...Kamarádka mě lanaří na lesní školku...Sestra si ve Zlíně otevřela obchůdek s regionálními potravinami a já bych jí tak přála,aby to šlo!Našla jsem si fajn kamarádku..a další mě zradila..ale to se stává,to je život...něco musí skončit,aby jiné začalo...přišla jsem o dvě miminka..moje tělo,nebo jejich dušičky?si to rozmyslely..bolelo to..nezapomenu i když to bylo teprve na začátku...tajně doufám,že třeba někdy...s někým jiným...třeba.......těším se z toho co mám,z toho,co třeba bude...sním si...
a přidávám nášup foteček:-)
moje dvě telecí holky,už jsou obě prodané.....

Kamilka s velkou slávou oslavila 5té narozeniny...

Růženka se o prázdninách stala na chvíli pacientkou..přežrala se mirabelek a dostala acidozu..naštěstí jsme jí z toho vykřesali a spokojeně dál přežvykuje na statku:-)

Na pastvě...Růženka s telátkem a malá Tylka,už je taky prodaná...

konec školního roku a moje princezna na maškarním:-)

v parném létě....

No,není úžasný??můj jediný dokonalý chlap!!:-*

všechno se množilo....


ještě na malém kole,Kamilka už dostala větší:-)

Rozkvetla mi...pro radost...

Na Pustevnách proti sluníčku...

Za námi,jen taková namodralá mlha...Lysá hora..a vzpomínky...

Pustila jsem se do stavby přístřešku pro kozy....

moje nubijské holky a jedna česká bílá:-)

Na dovolené..tady jsem vyrůstala..dnes už má nového majitele..hájenka Sobínov...


Zámek Žleby a moje a setřiny děti...

na kozí farmě...

Údolí  Doubravky

v plné polní:-)

holky u vodopádu v Údolí Doubravky

Tobík už není mimi...

užívá si péči holčiček:-)na to by si neměl moc zvykat:-)

spolu:-)

s Kátou...

přístřešek hotov!!jsem na sebe hrdá...

využívám darů přírody-pečený čaj...

Oncidium,konečně!!

domácí merunková zmrzka:-)

zavařuju..

nejaktuálnější...

bramborák se sýrem a domácím moštem...mana nebeská!!!

můj chlapeček..

pasačka koz:-)

Na pouti..

jogurtuju........

něco,co mě po dlouhé době oslovilo..


z Kamilky už je slečna...

já v Údolí Doubravky...

středa 15. května 2013

Budu křičet!

A vykřičím to do světa!!!To není možné!To jsem opravdu ta nejhorší na světě??Jak je možné,že at udělám cokoliv,nikdy to není dost dobré?Kdybych se rozkrájela na tisíc kousků,kdybych měla vše jak z alabastru(jakože nemám)stejně by to pořád bylo málo....dnes jsem pánovi tvorstva nekoupila zakysanou smetanu(sms jsem si přečetla až doma)a všechno špatně!Prý jsem to udělala schválně!sbalil se a odjel,děti mi samozřejmě nechal na krku,protože co on by se s nima otravoval..on je přece svobodný a děti jsou moje...at si podojím krávu,jak chci,třeba s dětma za krkem,to je přece moje záležitost!Zachránila jsem tele a neustále je mi to vyčítáno..kdybych ho nechala zdechnout,tak udělám zřejmě líp..

Už to nemůžu vydržet...dusím to všechno v sobě...a že se toho naskládalo...Onehdá jsem byla domluvená s mamkou,že přijedou pro prasata a že je on chytne..když tady byli,odjel s tím,že je za chvíli zpátky...a už nepřijel,prasata jsme chytali sami.....
Tuhle,když jsem ho nutně potřebovala-prase mělo úraz a byl zase pryč, tak jsem mu volala a bud mi típnul telefon,nebo mi ho vzal a nic do něj neřekl..ani půl slova...Pak jsem se dozvěděla,že mi nemohl říct,kde je(vařil někde pivo)...
Když má pohlídat Tobíka je to,jako bych mu ubližovala...Už radši říkám kamarádce,pokud to jde...Samozřejmě mi to vyčítá,že jsem tam dlouho(at je to cokoliv)že se to s Tobíkem nedalo vydržet...atd...
Je mi z toho všeho hrozně smutno...je mi smutno z toho,že má spoustu kamarádek a já kamarády(muže)mít nesmím a když mám,tak je z toho hrozné dusno...že má úplně jiný metr na sebe,cizí lidi a na mě..že já musím vydržet a snést všechno,zatímco u cizích je mu spousta věcí blbých a může se přetrhnout,aby jim vyhověl...
Nechce se mnou a dětmi nikam jet,zatímco s kamarády jede až k moři...kdo by se prý s náma otravoval...já nemůžu ani navštívit mamku,která bydlí 45km daleko a on,když se rozhodne jet na koncert,tak jede,at je to kdekoliv...nevím,co mám dělat,jak se mám chovat,protože at dělám cokoliv,je to špatně..když mlčím nadává mi,když si nenechám něco líbit tak taky...když neuvařím,nadává mi a když uvařím nadává,že jsem to neuvařila podle jeho gusta...
Ted jsem objednala Kamilce v cukrárně dort k narozeninám a mám strach mu to říct..zase bude nadávat,že jsem neschopná ho upéct sama..budu toho mít docela dost,Kamča si pozvala kamarádky ze školky a sestřenice,budu dělat chlebíčky a taky jsme se rozhodli pro cestu za pokladem(děti půjdou po fáborcích,u každého bude nějaký úkol a na konci poklad.sladkosti)
Starám se o dvě děti,krávu,králíky,drůbež,tele,které potřebuje 3krát denně nakrmit..kráva se musí denně dojit...ale všechno je málo...vařím,peru,snažím se něco vypěstovat na zahrádce...ale pořád jsem k ničemu...
Snažím se mít hezký domov,aby děti byly čisté,aby měli hezký pokojíček,aby byly spokojené,aby si třeba i něco užili...ale pořád jsem hysterka...Jsem hysterka,protože mi vadí,že má prase vyhřezlý konečník a on to neřeší...Jsem hysterka,protože nechci,aby doma chodil v botech,protože uklízím a vysávám...
Žiju tady prý zadarmo,tak mám držet hubu...Zvláštní,on tu má kamaráda,co s náma bydlí,který tu taky žije zadarmo a ještě mu platí za práci,co tady udělá 9000měsíčně...a to se opravdu nepřetrhne..
Nebaví mě to opravdu ne...co mě tu drží?Mám ráda zvířata o bojím se,že když odejdu,nebude se o ně starat(i když jsou jeho)...Mám 3800mateřské a z toho se dvěma dětmi prostě nevyžiju...nemám si z čeho zaplatit podnájem,kauci...k mamce jít nemůžu,má malinké 2+1,kde není koupelna ani wc,ani zavedená voda v domě,bydlí tam ještě dva bratři.....už několikrát mi vyhrožoval,že by na mě poštval sociálku a děti mi sebral..věřím tomu...udělal by to ze msty,ne z lásky k nim...
Někdy si sním o někom,kdo by mě ze všech těhle(pardon)sraček vytáhnul....kdo by se za mě postavil a kdo by mě měl rád takovou jaká jsem i s dětmi...kdo by nevyčítal,nenadával,kdo by nás třeba vzal na obyčejný výlet a neopil se při tom...Kdo by cítil věci  podobně,kdo by chtěl podobně žít..Kdo by chtěl chovat zvířata,pěstovat si zeleninu,mít vlastní střechu nad hlavou odkud by mě nikdo nevyháněl...Jenže stojím nohama pevně na zemi a je mi jasné,že se o sebe a děti musím postarat sama..že to nikdo jiný neudělá,že nikdo takový neexistuje...a co dál?nevím,občas mám strach,že my ty nervy bouchnou docela a stane se něco hrozného...Jediné co vím je,že tohle by nevydržel nikdo.Je to šikana....asi jsem to nechala zajít moc daleko..On je můj první..představovala jsem si,že to bude na celý život,na pořád,na vážno,zamilovala se až po uši.....Já jsem asi jeho šestá,nebo,kdo ví...Přede mnou žil pět let s jednou(jmenuje se Lucie)se kterou se také rozešli..ale neměli děti...když odcházela,otěhotněla a dodnes se neví,jestli je to dítě Petra,nebo jejího muže(se kterým má další dvě)Petr chtěl testy otcovství,ale bylo to tehdy drahé a její nový muž řekl,že je mu to jedno,že on to vědět nechce...Dodnes toho zneužívá a často si mailují,občas se schází...On mi ji předhazuje...Tak proč se rozešli?
Na jednu ženskou je toho moc...přála bych si nic neřešit,nebo jen takové ty běžné provozní věci...přála bych si,abych byla svobodná,měla vlastní bydlení...Aby můj život měl cenu,abych se nebála,že když něco udělám,bude peklo....aby si někdo vážil mé práce,mých znalostí,mé péče...Abych měla DOMOV.Domov dělají lidé,ne dům....Jak dlouho tohle ještě vydržím?nevím....

pátek 19. dubna 2013

Ve zkratce

Událo se toho poslední dobou tolik,že nevím,čím začít...Taky nějak chybí čas i energie psát..,ale to napravím...stávkuje mi telefon a nejdou mi stahovat fotky do pc...:-((a to mě štve-hodně...Budu muset opět reklamovat a opět bude můj telefon měsíc pryč:-/Nechce se mi do toho...Dovolená bez tatky se zvrtla a dovolenou vůbec nebyla..byly to galeje...Budu vzpomínat hodně dlouho a dokonce mám doma i věčnou památku:-)Pokazilo se všechno,co se pokazit mohlo...Rodily krávy,ale špatně,bylo zima,pokazila se motorová pila,pokazila se elektřina,pokazilo se auto...a já si sáhla na dno...už nechci nikdy takový šílený týden zažít...moc děkuji mojí mamince,která tu se mnou byla a vše mi pomohla přestát.....
Takže mám ted na starost sirotečka telátko,které jsme vzali hrobníkovi z lopaty,hodinu ho rozdýchávali,ale povedlo se,nyní už se má čile k světu,už má i jméno-jalovička Jůlinka....
Stádo krav zchudlo o dvě..obě velmi špatné porody a nucená porážka:-((aspon,že dvě telátka jsme zachránili..,jedno zůstalo s matkou,druhé je Jůlinka..
Všechny kozy až na jednu poslední,před pár dny darovanou porodily...ve stáji je veselo..
Ovce i krávy už si užívají první pastvy a volnosti..je to skvělý pohled..KONEČNĚ
Růžence s e nalévá vemeno,je vidět,že se porod blíží..a já to prožívám snad víc,než porod vlastní:-)Po zkušenostech se špatnými polohami,se zdeformovaným telátkem, s roztrženou dělohou mám strach...jsem nervozní a modlím se,at je vše tak,jak má... Tak nám držte pěsti,at to Růža zvládně na jedničku...

Tobík stále nechodí,ale začal hodně napodobovat,umí pápá,paci paci,říct máma..a kššš:-)(když zaháním nějakou zvěř)hodně koumá a montuje,je vidět,že je to správný kluk:-)
Kamilka se s nelibostí vrátila do školky...nejhorší je pro ní ranní vstávání...začala trávit čas se svojí kamarádkou Luckou,je rozumná,ale někdy tvrdohlavá(to má asi po mně:-)

Na mé mini pidi zahrádce jsem zasadila cibuli a vysela hrášek,mrkev,červenou řepu a mangold...ještě si nechávám nějaké místěčko n a přísady-kedlubny,celer,papriky,rajčata..a zbytek šmitec,není místo...Rozrostla se mi sbírka orchidejí a jednu nádhernou kvetoucí,darovanou  tatkou jako satisfakci za prožité útrapy...dělá mi velkou radost a nemůžu se dočkat,až mi pokvetou i mé původní...stále jsem trošku na vážkách,jestli se o ně starám správně,ale řekla bych,že pokud rostou nové listy i vzdušné kořeny,tak snad ano...necháme se překvapit...Tak ráda bych přidala pár aktuálních obrázků...snad později...

středa 3. dubna 2013

Slaměná vdova

Tak jsem se stala slaměnou vdovou...Na týden...Muž odjel se svými přáteli na Sycílii...na sopku Etnu,Stromboli a Vulcano...A my osaměli....Ale rádi!:-)A ne na dlouho...zítra přijede moje mamka...máme spoustu plánů...jako třeba-jít na zmrzlinu,vařit si lahůdky,odpočívat,navštívit přátele....Hurá!:-)

Dnes jsem nafotila,jak to tu vypadá 3dubna...Musel přijet ze vsi Maniták,aby nás spojil se světem...Cesta byla totálně zafoukaná a neprůjezdná...Prasata jsou celý den zalezlí ve stodole,ve slámě...Nikomu se nechce ven...ani mě ne...Líhnou se kuřátka,zítra je musím ubytovat...Růženka finišuje s březostí,těším se na telátko,doufám,že bude vše v pohodě...Ptáci,co přiletěli jsou nevím kde...Seno dochází,přišla na řadu senáž...A dřevo mizí v kotli jako v bezedné jámě....

Přede dveřmi...


Nažrat a zalézt!

Zima na farmě


Soused se ani nedostal s lakatošem do lesa..

Maniták si prokousává cestu...

Cesta k nám

tohle je naše domácí slanina...je opravdu výborná,poctivá...to se nedá s tím,co je v obchodech srovnat...